„Přežili jsme, tak čert vem naše ztráty.“ Tuto repliku z Shakespearovy Bouře považuje vedle dalších Filip Homola za nejoblíbenější.
Narodil se roku 1969 v Praze. Jeho otec dlouhodobě působil jako člen Divadla Spejbla a Hurvínka, maminka pracovala v Československé televizi. Na profesionální scéně poprvé vystoupil roku 1977 v Divadle S+H v inscenaci Hurvínkův sněhulák, kde „potahoval polyesterového sněhuláka na niti“, jak přiznává. Následovala angažmá – Středočeské loutkové divadlo Kladno, od roku 1989 přejmenované na Divadlo Lampion, kde působil v letech 1987 – 1996. Dále Divadlo Minor (1996 – 1998), rok v Bábkovém divadle v Prešově a od roku 1999 v Naivním divadle Liberec. Nejvýznamnější nebo nejmilejší role: Simon Hart ve Vynálezu zkázy, Ferdinand v inscenaci Bouře a Honza v inscenaci Máme kliku pohádkovou....

Podílel se na komponování scénické hudby – např. hra Jašterica, DAD Prešov 1989; Cesta kolem světa za 80 dní, Malé divadlo České Budějovice 1995.

O svém povolání říká, že je „herec s loutkou“. Z těch má nejraději všechny, které přemůže. Dále uvedl, že nejraději má barvu modrou a černou, z květin rudou růži, ženy – pouze vlastní, ze sportu fotbal a ke své lítosti pasivně – Formuli 1. z obrazů preferuje A. Warhola a K. Maleviče. Nejraději poslouchá The Cure a Kraftwerk, z knih pak – U. Eco Foucaultovo kyvadlo; T. Bernhard Korektura aj. Deml První světla. Ženatý, dvě dcery Veronika a Matylda.