Už v mateřské škole recitoval a bavil děti vyprávěním pohádek, čímž, podle vlastních slov, ulehčoval učitelkám práci. V Otrokovicích, kde se narodil roku 1969, prožil mládí – chodil na zdejší základní školu s rozšířeným vyučováním cizích jazyků i na gymnázium. „Od dětství jsem toužil být zpěvákem a lékařem – ve dne lidi léčit a večer je těšit zpěvem. Taky jsem velice rád cestoval a poznával jiné kultury, mentality lidí a etnika. Bohužel, zatím jsem byl jen v Evropě,“ říká Gustav Řezníček.

Až v 8. třídě základní školy začal hrát divadlo v otrokovickém souboru Racek vedeným panem učitelem Neoralem, a to se mu stalo osudným. „Když došlo k volbě – jazyky nebo umění – obojí nešlo zvládnout – zvítězilo umění. Po maturitě jsem zkoušel talentové zkoušky do Brna na JAMU na herectví, a ono to, kupodivu, vyšlo“, doplňuje Gustav Řezníček.
Od roku 1987 do roku 1991 studoval herectví, přestože původně měl v úmyslu věnovat se hudebně-divadelnímu žánru (muzikálu). „Během studia jsem ale získal vztah i k tvorbě činoherní a ke studiovým scénám“, dodává.

Ještě během studií začal spolupracovat s brněnským HaDivadlem, kde hrál jako host postavu Pulce v Lidské tragikomedii Ladislava Klímy, která se hraje od roku 1991 dodnes (rež. Arnošt Goldflam).
Už na škole se Gustav Řezníček setkal s J. A. Pitínským, v jehož inscenaci Touha stát se indiánem hrál hlavní roli – duši Franze Kafky – byla to zároveň jeho absolventská role. Po absolutoriu nastoupil do HaDivadla a ztvárnil zde řadu rolí - roli Mirka (à la Karel Gott) v celosouborovém veleúspěšném muzikálu Hvězdy na vrbě (scénář a režie Karel David a kol.), roli Jindřicha ve Sňatku (W. Gomrowitz, režie J. A. Pitínský), roli Myškina v Dostojevského Idiotovi (rež. A. Goldflam) a další role.
Následovala sezona na „volné noze“, kdy hrál ve čtyřech divadlech ve čtyřech různých městech. „Toto období bylo velice náročné na koordinaci, čas i na nervy, vzpomíná G. Řezníček.
Z dalších rolí uveďme – Divadelní spolek Kašpar Praha: Daniela Fischerová – Fantomima, postava Obhájce (rež. Jakub Špalek) a Za vším vězí ďábel (rež. Jaroslva Šiktancová), Americký soubor Misery Loves Compagny, Divadlo v Celetné Praha - The King Stag (rež. Robert Russel), Městské divadlo Brno: J. Kratochvíl – Babička slaví 99. narozeniny, postava vnuka (rež. Břetislav Rychlík), Moravské divadlo Olomouc: Jan Kopecký – Komedie o nanebevzetí Spasitele našeho Pána Ježíše Krista, postava Ježíše (rež. Ivan Balaďa), Fridrich Schiller – Don Carlos, postava markýze Posy (rež. Ivan Balaďa). V současné době hostuje v roli Veršinina v Čechovových Třech sestrách v Divadle Andreja Bagára v Nitře (rež. Svetozár Sprušanský), kde mluví mezi slovensky mluvícími kolegy jako jediný česky.

V angažmá MD Zlín nejvýznamnější role: P. Barnes – XIV. hrabě Gurney, titulní postava (rež. Josef Morávek), dále: C. Serau – Zajíc Zajíc, titulní postava (rež. Ivan Balaďa – zde se setkal na jevišti s obdivovanou Věrou Novákovou), G. Preissová – Její pastorkyňa, postava Laca (rež. J. A. Pitínský), Everyman, titul. postava (režie Petr Štindl), B. Reynek, Petr Hromádka – Třináct písní, postava Herce (rež. J. A. Pitínský), V. Vančura – Obazy z dějin národa českého, role sv. Václava (rež. Martin Františák), O. Pavel – Jak jsem potkal lidi, role Oty Pavla (rež. Jozef Krasula), S. Lawrik, R. Dvořák – Hotel Viktoria, role architekta Sequense (rež. J. A. Pitínský), F. Schiller – Marie Stuartovna, postava hraběte Leicestera (rež. Vladimír Kelbl) a další.

V roce 1992 spoluúčinkoval v prvním uvedení české verze muzikálu Les Miserables v Divadle na Vinohradech (rež. Petr Novotný), dále hrál ve filmech – m.j. Mrtvej brouk (rež. Pavel Marek), Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (rež. Drahomíra Vihanová).