Scéna.cz 

Unikátní výstava Rudolfa Dzurka

Muzeum romské kultury v Brně připravilo retrospektivní výstavu Století pohrom – století zázraků Rudolfa Dzurka. Vzhledem ke křehkosti obrazů jde na dlouhou dobu o poslední příležitost vidět dílo tohoto věhlasného romského umělce v takto velkém rozsahu.
Od 23. října do 20. března bude mít veřejnost unikátní příležitost prohlédnout si dílo jednoho z nejvíce ceněných romských umělců. Rudolf Dzurko (1941 – 2013) pocházel z tradiční romské osady na východním Slovensku, poválečný přesun rodiny do severních Čech pro něj znamenal zásadní životní zvrat.

„Pracoval jako dělník ve sklářských závodech a zhruba ve třiceti letech začal z barevné skleněné drtě – vlastně odpadního materiálu – tvořit své naivistické obrazy,“ vysvětluje kurátorka výstavy a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ačkoliv od 70. let Dzurko vystavoval, živil se všelijak, třeba jako topič nebo zedník. Po roce 89 koupila několik jeho obrazů Národní galerie a dnes se hodnota jeho díla počítá v milionech.
„Výstavu tvoří 39 skleněných obrazů a 8 dřevěných soch, většina pochází ze sbírky Muzea romské kultury, některá zapůjčili různí soukromí majitelé. Dílu Rudolfa Dzurka bude v muzeu věnován rozsáhlý prostor, respektive veškeré prostory určené pro přechodné výstavy. Zatímco přízemní velký sál ukáže obrazy spojené tématem světa Romů, jejich bídy i fantazie, bláznovství i lidskosti a také věčného hledání svého místa, ve druhém patře budou k vidění díla inspirovaná ženou, matkou i milenkou, ústředním to motivem autorových úvah. K frekventovaným námětům patří v Dzurkově íle i smrt, k té se stále vrací až s obsesivní nutkavostí, ale také jistou dávkou břitkého humoru. Zbývající díla pak uvádějí příběhy Romů do historických souvislostí 20. a 21. století tak, jak tyto události vnímal sám autor,“ zve Jana Horváthová. A dodává, že jde pravděpodobně na dlouhou dobu o poslední dílo vidět obrazy Rudolfa Dzurka v takovémto rozsahu. V důsledku použité techniky jsou totiž velmi křehké a tak budou poté opět uloženy do depozitáře, řadu z nich bude nejspíš nutné také postupně zrestaurovat.