Scéna.cz 

Zemřela Marcela Lemariová

Národní divadlo a Česká hudební společnost oznamují s hlubokým zármutkem, že dne 30. dubna 2003 zemřela ve věku 75 let emeritní sólistka Národního divadla, sopranistka Marcela Lemariová. Poslední rozloučení se zesnulou se bude konat v pátek 9. května v 11.30 hodin v Malé obřadní síni strašnického krematoria.

V roce 1953 Marcela Lemariová ukončila doktorátem studium na Karlově univerzitě v oboru hudební a divadelní vědy. Ve stejném roce započala svou pěveckou dráhu v tehdejší Armádní opeře, když se předtím soukromě v letech 1943-1945 učila zpěvu u prof. Fähnrichové. V jejím životě se teoretická a praktická divadelní činnost navzájem prolínaly a ovlivňovaly.

Vedle pěvecké kariéry se Marcela Lemariová věnovala hudební publicistice; mj. spolupracovala s Československým rozhlasem, přispívala do tiskovin Národního divadla, byla předsedkyní Společnosti Josefa Bohuslava Foerstra.

Do Národního divadla byla angažována v roce 1955 šéfem opery Jiřím Pauerem. Vystupovala převážně v rolích lyrického až koloraturního charakteru, např. jako Lidka ve Dvou vdovách (1955), Barče v Hubičce (1955 a 1977), Blaženka v Tajemství (1960), Hanička v Novákově Lucerně (1962), Anička v Čarostřelci (1963), Terinka v Jakobínu (1968), Baruška ve Figarově svatbě (1975), Berta ve Weberově Euryantě (1976) apod. Dar jemného humoru uplatnila jako Esmeralda v Prodané nevěstě (1955), jako Kuchtík v Rusalce (1963) nebo v titulní úloze Pauerovy Červené Karkulky (1966). Ze světového repertoáru je třeba Marcelu Lemariovou připomenout např. v roli Emmie v Brittenově Albertu Herringovi (1966), jako Duňašu v Prokofjevově Vojně a míru nebo jako Rossweise ve Wagnerově Valkýře (1972). Její poslední rolí se stala Barena v Janáčkově Její pastorkyni v roce 1980. Od roku 1978 působila PhDr. Marcela Lemariová v Národním divadle rovněž ve funkci asistentky operní režie a od roku 1981 i jako dramaturg. Nelze opomenout ani její koncertní činnost, často spojenou se spoluprací na přípravě výchovných koncertů pro mládež. Řadu let zasvětila práci pro Českou hudební společnost, když pro Foerstrovu síň při kostele sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici organizovala a slovem doprovázela stovky podvečerních komorních koncertů.