Scéna.cz 

Výtvarné tipy 25. týden

Homunkulus
Autorský film výtvarníka a režiséra Václava Mergla řeší vznik a zánik umělého člověka, ale je zároveň alegorií v širším kontextu (1984). Letošní jubilant Václav Mergl je absolventem ateliéru prof. Hoffmeistera. Jako výtvarník a režisér myslitel se představil už svým absolventským snímkem Proměny (1964), komponovaným a animovaným na hudbu Jana Hammera. Snímek Homunkulus z roku 1984 je věnovaný Hieronymu Boschovi, zabývá se magickými formulemi střetů umělého a přirozeného bytí. Jde o moderní verzi vyprávění o živé bytosti, kterou se prý podařilo vytvořit středověkým alchymistům ze zbloudilé částice kosmické hmoty. Ve filmu se pracuje nejen s ploškami, ale i s objekty a koláží. Za tento snímek obdržel režisér v roce 1985 cenu Zlatý Hugo na MFF Chicago.
Vysílání: 15.6., 15.10 hod., ČT2

Křižácké hrady v Jeruzalémském království
Z cyklu historických cestopisů Michala Košuta. V březnu 1095 přijelo na církevní koncil do severoitalské Piacenzy poselstvo byzantského císaře Alexia I. Jeho posláním bylo překlenout nedávno vzniklé schizma mezi východní a západní církví, ale především přednést papeži Urbanu II. žádost o pomoc proti seldžuckým Turkům, kteří krátce před tím ovládli Jeruzalém. V listopadu téhož roku pak papež svolal koncil do francouzského Clermontu. Na něm pronesl plamenný proslov o utrpení východních křesťanů a zakončil jej výzvou k dobytí svatých míst zpět do rukou křesťanů. Tím byla vyhlášena první vojenská výprava do svaté země. A protože válečníci měli ve znaku kříž, byli nazýváni křižáky. Druhá řada historického putování režiséra Michala Košuta začíná.
Vysílání: 16.6., 14.20 hod., ČT2, Svědkové času II. (1/3)
Opakování: 19.6., ČT2., 22.6., ČT2

Zpráva o stavu civilizace
Výpověď o stavu technicky vyspělé společnosti v podání neopakovatelného kresleného humoru autora a výtvarníka Vladimíra Jiránka (1981). Obsáhlá výpověď známého českého výtvarníka, autora kresleného humoru Vladimíra Jiránka o současném stavu dnešní, technicky vyspělé společnosti. Jako celá Jiránkova tvorba je i tento film plný osobitého a chytrého humoru a má výrazný ekologický akcent.
Vysílání: 17.6., 16.20 hod., ČT2

Krajinou Otakara Kubína
Putování francouzskými regiony za historickými svazky a netušenými vztahy této země a naší domoviny (2008). Režie J. Boněk. Otakar Kubín nebyl jediným českým malířem, kterému se podařilo získat ve Francii renomé. Ve své době se dokázal v zemi světoznámých malířů prosadit také Václav Brožík, Alfons Mucha a později Josef Šíma. Ale jen jednu osobnost si Francouzi téměř přivlastnili. Jeho jméno ve francouzském přepisu zní Othon Coubine. Svými obrazy objevil krásu Provence nejen pro sebe, ale především pro další Francouze, kteří teprve na základě jeho obrazů začali tuto zvláštní krajinu v zapomenutém koutu jižní Francie obdivovat. A začali milovat i Kubínovo dílo, přičemž tvůrce zařadili mezi své nejpřednější malíře. Lze zkrátka říci, že Kubín proslavil Provence a Provence proslavila Kubína.
Vysílání: 19.6., 19.20 hod., ČT2

Deset století architektury: Belveder. Letohrádek královny Anny
Harmonická renesanční stavba v pražské Královské zahradě, která nemá na sever od Alp obdoby (1997). Scénář a režie J. Svoboda. V roce 1534 český král Ferdinand I. vykoupil pozemky ležící severně od Pražského hradu. Chtěl, aby zde italští mistři vytvořili královskou zahradu a zámeček, určený k letním slavnostem. Letohrádek Belveder byl dokončen v roce 1563 a svým stavebním typem nemá u nás obdobu. Před zámečkem vznikla italská zahrada, které dominovala velká kašna, později pojmenovaná jako Zpívající fontána. Předlohou k této renesanční stavbě byl Poseidonův chrám v Paestu. Kromě arkád je letohrádek ozdoben ornamentálním vlysem obíhajícím celou stavbu. Z antiky jsou převzaty náměty z Ovidiových proměn. Na jednom místě je též reliéf zpodobňující Ferdinanda I. a královnu Annu Jagellonskou. Dále tu jsou znázorněny výjevy z válečné výpravy Alexandra Velikého i z výpravy Karla V. do severní Afriky. Interiér se skládá z podélných sálů. Většina původního vnitřního zařízení vzala za své po dobytí Prahy Švédy, zbytek byl odvezen do Vídně. V 18. století byl Belveder využíván jako skladiště. V 19. století architekt Bernhard Grueber provedl stavební úpravy v duchu empírového klasicismu a v prvním sále postavil dvouramenné schodiště vedoucí do prvního patra. Zde jsou pak freskové obrazy znázorňující některé události českých dějin, které vytvořil Kristián Ruben se svými žáky.
Vysílání: 20.6., 10.50 hod., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: George Bellows
Malířská oslava živoucího srdce newyorské metropole. Dokument ARTE (Premiéra). V roce 1811 vznikl odvážný plán rozdělit New York na 2028 obdélníkových bloků. Taková rozvaha byla příhodná i do budoucna. Město pak rostlo spíš do výšky, Malíř George Bellows měl sotva třicet roků, když v roce 1912 namaloval obraz "Muži z doků". Je to oslava anonymních hrdinů Manhattanu, ikony "kapitalismu". Kde všechno začalo, stále začíná a kde nejspíš i všechno skončí.
Vysílání: 15.6., 22.10 hod., ČT art
Opakování: 16.6., ČT art., 21.6., ČT art

Egon Schiele
Dramatický osud geniálního malíře, od jehož narození uplynulo v těchto dnech 120 let a pro kterého bylo umění cennější než láska i vlastní život. Rakousko-lucemburské životopisné drama (2016). Hrají: N. Saavedra, M. Riegnerová, V. Pachnerová, L. Breidbachová, Thomas Schubert a další. Scénář a režie Dieter Berner (Premiéra). Světoznámý rakouský malíř Egon Schiele (12. června 1890 – 31. října 1918) byl žákem slavného Gustava Klimta, brzy však ve své tvorbě opustil secesi a tvořil v osobitém expresionistickém stylu. Jeho život byl úzce spjat s Českým Krumlovem, odkud pocházela Schieleho matka a on sám v tomto krásném městě strávil část života. Životopisné drama Dietera Bernera sleduje charismatického Egona Schieleho od raných let až do jeho předčasné tragické smrti. Zaměřuje se především na Egonův vztah k ženám, jeho modelkám, milenkám, múzám i skutečným láskám, které umělec otiskl na svá provokativní plátna. V hlavní roli úspěšného snímku se představí dvě výrazné tváře mladé generace rakouského herectví – Noah Saavedra jako Egon Schiele a Valerie Pachnerová jako jeho láska a modelka Wally Neuzilová.
Vysílání: 18.6., 20.00 hod., ČT art

Velikáni umění II.: Hieronymus Bosch
Deskové malby nizozemského umělce nikdo nevykouká. Britský cyklus dokumentů (Premiéra). Peter Greenaway: "Je trochu zvláštní, že se na Bosche díváme jako na současného autora. Všechna umělecká hnutí mají nějaké předchůdce. Surrealisté byli první, kdo tvrdili, že Bosch byl před čtyřmi sty lety prvním surrealistou, že o čtyři staletí předběhl svou dobu. Pro nás je současný především svou neohrožeností – maloval beze strachu. Je to souboj Davida a Goliáše. A Bosch je samozřejmě David." Stejně jako u jiných velkých umělců, i jeho dílo odolává času. Pracoval s něčím, co je pro lidské povahy tak zásadní, že pro něj čas nehraje roli. Vždycky bude jedinečný. Panuje poměrně rozšířená představa, že Bosch byl nějaká bláznivá figurka, že měl psychotické vize. V šedesátých letech ho někteří vnímali jako psychedelika. Ve skutečnosti vycházel z pozdního středověku. Rafinovaně používal výrazivo, ikonografii a symboliku své doby, ale zároveň je posouval k moderní době. Nejdůležitější Boschovou rolí byl způsob, jakým propojil minulost a současnost. Bosch měl neuvěřitelně bohatou imaginaci. Využíval množství různých zdrojů a jejich estetiku, například grafiky anebo iluminované rukopisy. Z těchto inspiračních zdrojů si bral jednotlivé prvky a ve svém díle je používal novým způsobem, v novém kontextu. Zároveň byl vynikajícím pozorovatelem přírody. Sledoval svět kolem sebe, studoval lidské bytosti, zvířata, přírodní živly. Byl zbožný a ctil morální zásady.
Vysílání: 18.6., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 19.6., ČT art., 23.6., ČT art

Francouzské umění (2/3)
David, Ingres, Géricault, Delacroix. Dokument BBC. "Krev teče proudem" je název druhé kapitoly dokumentárního triptychu BBC britského autora Andrewa Grahama Dixona. Příběh začíná v předvečer revoluce. V Paříži roku 1780, ve městě krásné architektury a umění. Evropa tehdy neměla tak osvícené a vzdělané město. Nad hlavou se jí ale stahovala mračna. Země už několik desetiletí neuvěřitelně utrácela. Extravagance Ludvíka XIV. ve Versailles a války za mořem přivedly Francii na pokraj bankrotu. Nový král, Ludvík XVI. věděl, že se blíží pohroma, přesto se nemínil vzdát absolutní moci. Malíř Jacques Louis David se stal kronikářem této doby. Francouzská revoluce byla prvním úspěšným lidovým povstáním v historii západního světa. Stanovila první velké pravidlo každé další následující revoluce: každá revoluce požírá své děti.
Vysílání: 21.6., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 25.6., ČT art