Scéna.cz 

Výtvarné tipy 19. týden

Civilizace: Kult pokroku (8/9)
Civilizace vznikají a zanikají. Zanechávají po sobě umění, základní projev lidství. Jaké změny zaznamenalo umění v důsledku společenských změn, které přinesla průmyslová revoluce? Dokumentární cyklus BBC nahlíží na dějiny lidstva optikou různých uměleckých přístupů. Průmyslová revoluce v devatenáctém století změnila svět. Mnohé tradiční kultury se staly obětí pokroku vědy a posouvajících se hranic moderní civilizace. I pro umělce to byla doba silného pnutí. Britský malíř Joseph Wright of Derby ve svém díle činí narážky na velké obavy té doby, že za vědu, stroje a pokrok bude třeba zaplatit vysokou cenu. Evropané devatenáctého století chápali civilizaci jako protiklad barbarství a měli tím na mysli svou civilizaci, kterou vybudovali na základě antiky. Dávalo jim to určitý pocit nadřazenosti. Pocit, že svým příchodem přinášejí do různých částí světa pokrok. Islámská kultura se tak například stala zdrojem exotických fantazií. Plátnem, na němž mohli dát průchod myšlenkám, které byly v evropském myšlení a společenských konvencích dlouho potlačovány. Delacroixův obraz Alžírské ženy je prvním pokusem zobrazit obyčejný život v islámském světě a i když byl dokončen v Paříži, kde malíři pózovaly pařížské modelky v exotických šatech, inspiroval celý žánr evropského umění devatenáctého století: orientalismus. Zrcadlily se v něm čistě evropské představy o Orientu a promítala se v nich touha po úniku z vřavy industriální Evropy. Touha po rozlehlém, otevřeném prostoru a po nových životních příležitostech byla také důvodem, proč malíř Thomas Cole odešel v roce 1818 z anglického Lancashiru. Namísto antických ruin, tak milovaných evropskými krajináři, nabízela jeho nová, mladá vlast – která neměla tak dlouhou historii jako Evropa – hory, kaňony a vodopády. Jevilo se, že místo dějin zastává v Americe velkolepá příroda. V základech Coleova díla byl ovšem zážitek, kdy na vlastní oči viděl ruiny římské říše. Měl obavy, že i americká příroda bude zničena při vytváření nového národa. Malíře Alberta Bierstadta to táhlo na americký západ a původní indiánské kmeny pro něj představovaly vzor harmonického vztahu člověka s přírodou. I další malíř si vytkl za svůj životní cíl zachytit mizející kulturu původních obyvatel Ameriky. Během pěti cest k západní hranici George Catlin namaloval portréty stovek domorodých amerických žen a mužů. Oproti zájmu o tyto obrazy, byly snahy původních obyvatel vyprávět svůj příběh prostřednictvím umění dlouhou dobu přehlíženy. Někteří dnešní indiánští umělci jako Edgar Heap of Birds či Dallin Maybee používají staré formy umění, aby vyjádřili svou zkušenost s moderní Amerikou, anebo se snaží propojit se prostřednictvím umění se svými vlastními komunitami a tradicemi. I na druhé straně světa vznikl výjimečný umělecký záznam zkušeností s přizpůsobováním se domorodců po příjezdu Evropanů. V roce 1874 přijel na Nový Zéland malíř českého původu Bohumír Lindauer, známý také jako Gottfried, který zdokumentoval mizející domorodé obyvatelstvo podobně jako George Catlin v Americe. K jeho velkému překvapení se Maorové vymykali všem představám. Od křesťanských misionářů se naučili číst a psát anglicky. Měli jakési své ambasadory, kteří žili mezi nově příchozími, a vytvářeli příležitosti pro obchodní a kulturní výměnu. Maorští náčelníci byli uchváceni věrohodností Lindauerových portrétů. Pro úspěšné maorské obchodníky, jako byl například Ta Rangiotu, bylo objednání portrétu u Lindauera známkou společenského postavení. Lindauerovy obrazy mapují maorskou kulturu v době velkých změn. Jeho rané portréty jsou připomínkou dob, kdy maorští náčelníci hrdě nosili svá tetování – tradiční formu umění, kterou Maorové nazývají ta moko a snaží se i dnes uchovat.
Vysílání: 11.5., 16.30 hod., ČT2
Opakování: 13.5., ČT2

Socha Svobody
Ikonická postava váží 205 tun, v pasu má průměr 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Francouzský dokument. U vjezdu do newyorského přístavu stojí monumentální dílo francouzského sochaře Augusta Bartholdiho. Socha Svobody vysoká 93 metrů se stala symbolem nejen města New York, ale celých Spojených států. Ve své době nejvyšší socha světa zdravila na přelomu 19. a 20. století lodě s emigranty hledajícími v Americe lepší budoucnost, nyní patří k nejpopulárnějším atrakcím města New York. Socha sama (měří 46 metrů) je darem francouzského lidu Spojeným státům u příležitosti 100. výročí vyhlášení americké nezávislosti. Podstavec (vysoký 47 metrů), vybudovaný za peníze pocházející z všenárodní sbírky v USA, navrhl americký architekt R. M. Hunt. Film se zaměřuje zvláště na období let 1865–1886 a přibližuje události, které poněkud komplikovaný vznik měděného kolosu provázely.
Vysílání: 13.5., 16.15 hod., ČT2
Opakování: 15.5., ČT2

Klenoty světového dědictví UNESCO (4/6) - Itálie, říše a její odkaz
Odhalování krásy a tajemství historických svědků slavné historie země Apeninského poloostrova. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Itálie, kolébka Římské říše, námořních republik a renesance, je bezpochyby jednou ze zemí, které nejvíce ovlivnily západní civilizaci. Celé území je poseto svědectvími o velikosti její historie. Itálie je tak zemí s největším počtem památek světového dědictví UNESCO. Některá z těchto výjimečných míst málem upadla v zapomnění a nenávratně je poznamenal čas. Dnes ale stále přitahují zájem turistů. Na úpatí Vesuvu objevíme neuvěřitelné úsilí o obnovu Pompejí, Matera, Evropské hlavní město kultury v roce 2019, nám odhalí příběh, jak obyvatelé zachránili své město před zkázou. V Cremoně budeme mít tu šanci vidět nejstarší stradivárky, a nakonec se vydáme do poklidných Benátek, které se snaží zvládnout příliv turistů. Cesta po Itálii nám ukáže, že seznam památek UNESCO není jen pouhým soupisem, ale živým dědictvím, které nám odkázali naši předci.
Vysílání: 09.5., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 15.5., ČT art

Tajnosti slavných obrazů: Francisco Goya
Hrůzy války a boj o vlastní čest. Dokument ARTE. 2. května 1808 se obyvatelé Madridu postavili proti francouzské snaze odvézt královské potomky do Francie. Španělská armáda byla v té době mimo město a pouze přihlížela. Francouzi odpověděli útokem na dav shromážděný na Puerta del Sol a za úsvitu 3. května se rozhodli zastřelit čtyři sta Španělů, vinných i nevinných. Měl to být exemplární trest.
Vysílání: 11.5., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 15.5., ČT art

Příběhy umění: Královské kaple (4/5)
Posvátné stánky. Dokument ARTE. Katedrála v německých Cáchách a Palácová kaple na Sicílii, dvě majestátní stavby. Každý architektonický detail odkazuje na spojení světské moci a náboženství. Ve středověku vyráželi králové dobývat nová území ve jménu křesťanské víry. Náboženství bylo jedním z pilířů jejich moci. Cáchy byly hlavním městem království Karla Velikého a staly se srdcem Svaté říše římské. Během staletí tu bylo korunováno téměř třicet králů. Na jihu v Palermu, se Roger II. prohlásil prvním normanským králem Sicílie. Obě stavby odhalují tajemství panovníků, kteří si chtěli upevnit postavení politických vůdců, ale také božích zástupců na zemi.
Vysílání: 12.5., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 16.5., ČT art