Scéna.cz 

1 000 tváří Adiny: souboj a unášení životem

Městské divadlo Mladá Boleslav uvádí od pátku 30. září 2022 inscenaci 1 000 TVÁŘÍ ADINY z autorské dílny Daniely Sodomové a pod režijním vedením Adély Stodolové. Tato tvůrčí dvojice je již prověřená biografickými tituly jako MEDA (2019), WERICH (2021) a MARTA (2022). Životopisné scénáře jsou pro Danielu Sodomovou takřka osudové. Adina završuje pomyslný ženský triptych, tedy do třetice to nejlepší?
Adina Madlová je s Mladou Boleslaví spjatá díky svému otci Janu Mandlovi, přednostovi provozu a inspektorovi c. k. Státních drah. Na svět přichází 28. ledna 1910 coby čtvrté a poslední dítě. Konečně se splní otcovo přání a má dceru…

Můžeme tento důvod vzdát hold budoucí české zejména filmové divě za dostatečný? Sama scénáristka nastiňuje jeji velmi komplikovaný život. A nedá se říct, že by byla vždy obdivovaná, případně, že naplnila řádný život. To už bychom se pouštěli do posuzování a hodnocení, vstoupit na tenký led není rozumné. Žijeme v jiné době a nemáme právo hodnotit a posuzovat rozhodnutí druhých. Zbývá nám jediné, jak si s těmito komplikacemi scénáristka a následně režisérka titulu poradili?

Daniela Sodomová nám na jevišti nabízí hned čtyři představitelky: Adinu (filmovou hvězdu) Malvína Pachlová, Titinku (pravá Adina) Svatava Hanzl Milková, Jarmilu (malá Adina) Tereza Blažková j.h. a Pearsovou (nejstarší Adina) Ivana Nováčková. Ve výsledku v jejich interpretaci můžeme skutečně vnímat tisíc tváří Adiny.
Režisérka Adéla Stodolová disponuje obrovským citem pro poetiku. Tu jí pomohla umocnit výtvarná stránka inscenace:
kostýmy Evy Suchánkové a scéna Marka Cpina. Obě si vystačili s kombinací barev černé a bílé. V případě kostýmů využili kontrast druhé barvy v podobě abstraktních tvarů. U scény pokryl výtvarník podlahu černobílou šachovnicí. Evokace černobílého filmu je přímočará a jasná. Tato jednoduchost vytváří komplikovaný protiklad samotnému lidskému životu. Ten není ve skutečnosti černobílý. Štěstí a radost se nepravidelně, prolíná s různými nástrahami. A 20. století o ně nemělo nouzi.
Ke čtyřem představitelkám staví autorka většinou mužské protějšky, které ztvárnili Petr Mikeska, Martin Hrubý, Petr Prokeš, Ivo Theimer a Milan Ligač. K nim vytvořili dámskou company Lucie Matoušková, Hana Marie Maroušková a Veronika Bajerová, coby ženy z lidu, dělnice, fanynky nebo klepny. Pohybová a pěvecká stránka je doplněná velmi zajímavou vizualicí v podobě filmových ukázek, které se leckdy přehrávají v nekonečné smyčce. Tento autentický filmový obraz doplňují různé animované textury. Režisérka Stodolová klady velký důraz na celkovou dynamiku, která vychází z předlohy, kdy hlavní hrdinka zažívá úspěch, ale díky svému temperamentu se často dostává do soukolí např. justice. Příběh v případě autonehody, její spolupráce s fašistickou gerilou ad.

Jednotlivé představitelky Adiny disponují s jinou dávkou energie. Někdy jsou melancholické, jindy bulvární, pak zase strojeně profesionální, bezstarostné, ale také cílevědomé. Všem patří velký dík za pestrou nabídku tisíci podob jedné ženy. Která měla to štěstí, že se narodila v tomto kraji a následně se ke sklonku života mohla zase vrátit. Její život se uzavírá na Dobříši a následně v nemocnici v Příbrami. Adina Mandlová se s životem někdy prala, někdy se jím nechala unášet.

www.mdmb.cz