Jaromír Nohavica: Každá jedna žena je originál, ale všechny jsou stejné.
autor: Z webu
Představovat, zvlášť v Ostravě, Jaromíra Nohavicu by bylo trapné. Jeho poslední ostravský koncert, plánovaný na 29. června 2006, byl vyprodán během dvaceti minut. Vedle koncertní a skladatelské činnosti se Nohavica věnuje také činnosti překladatelské. V Národním divadle moravskoslezském Ostrava uvedli v květnu premiéru opery W. A. Mozarta – Cosi van tutte, libreto přeložil právě Jaromír Nohavica. Připomeňme jen, že už v roce 1996 přebásnil pro NDM libreto k Marschnerově opeře Vampýr.
To jsem předloni tlačil v hypermarketu nákupní vozík a míjel ředitele Golata také s nákupním vozíkem. Tak jsem se ho zeptal, kdy uděláme nějakého toho Mozarta, jak jsme o tom před deseti lety mluvili. A on mi řekl, abych se dal do Cosi fan tutte. Přišel jsem domů, vyložil nákup a dal se do toho, protože miluji Mozartovu hudbu a protože mne baví odjakživa opatřovat melodie slovy. A chtěl jsem ukázat, jak krásná je čeština. A zkusit, zda může má rodná řeč znít moderně a živě i v operním libretu.
Příběh samotný jsem nepřepisoval. Řekl bych, že jsem možná libreto kolorizoval. Oprášil ze šedi. Snažil jsem se, aby zablýsklo barvami. Byl jsem odvážnější ve volbě jazykových prostředků. Několikrát se mi stalo, že jsem se dokonce zastavil na některém místě a ptal se nahoru pana Wolfganga, jestli můžu. Ujišťuji Vás, že se smál, líbilo se mu to a schválil mi to.
Myslím, že právě Mozartova hudba mi umožnila odrazit se k daleko barvitějšímu vyznění operního libreta. Je samozřejmé, že jsem byl v jiné pozici než Da Ponte, který psal veršovaný příběh, a nemyslel na hudební stránku věci. Cítil jsem dokonce, jak na mnoha místech libreta živelný Mozart až trpí formální šroubovaností rytmické stavby a snaží se vystavět mnohé árie daleko volněji, vykročit z Da Ponteho pevné rytmické a rýmové stavby. Takže v tomto slova smyslu jsem spíše následoval Mozartovu hudbu.
Nebyl. Nadělalo by to zbytečné zmatky.
Těch osm měsíců práce nad libretem bylo tak zajímavých, inspirativních, těžkých, ale zároveň zábavných, že to není na krátkou odpověď v tomto rozhovoru, spíše na delší článek. Snad bych jen vypíchl, že bez tolerance své ženy bych se do této práce nikdy nemohl pustit a nikdy bych ji nedokončil. Ale přesto o svém snu, přeložit Dona Giovanniho a Figarovu svatbu, se teď zatím doma nesmím ani zmínit.
Zkusím z toho vybruslit: Každá jedna žena je originál, ale všechny jsou stejné.
Těším se moc. Já snad nedospím.
Děkuji za rozhovor a zlomte vaz! Pavla Březinová
Časopis 44 - rubriky
Časopis 44 - sekce
DIVADLO
Herci VČD si připomenou Jiřího Šlitra
Jiří Šlitr – hudební skladatel, virtuózní klavírista, zpěvák, herec, spoluzakladatel divadla Semafor, kn celý článek
HUDBA
Lake Malawi na Metronome Prague
Lake Malawi živě na Metronome Prague
Energická kapela Lake Malawi pod vedením charismatického zpěváka Alber celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Den vzniku samostatného československého státu
František Ladislav Rieger
Básník, právník, vlastenec a zakladatel české moderní politiky. Dokumentární port celý článek