zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 45. týden

Milan Sládek

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Úsměvy Taťjany Medvecké
Jaromír Hanzlík hostí přední divadelní a filmovou herečkou Taťjanu Medveckou, která nedávno oslavila 70. narozeniny (2003). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude oblíbená herečka a velmi sympatická dáma Taťjana Medvecká. Ve filmech si příliš nezahrála, zato v televizi vytvořila celou řadu rolí nejrůznějších typů. Mohli jsme ji vidět jako princeznu, indiánku, papouška a považte, dokonce i jako jedovatou houbu. Samozřejmě, že v ukázkách se podíváme i na další její role. Připomeneme si rovněž její divadelní cestu od DAMU až do Národního divadla. Momentálně si její herectví můžeme připomínat v seriálu Poldové a nemluvně.
Vysílání: 11.11., 09.05 hod., ČT1

Milan Sládek
Portrét význačné osobnosti slovenské kultury a jednoho z čelních představitelů světové moderní pantomimy. Slovenský dokumentární film (2020). Režie Martin Šulík (Ve slovenském znění). Milana Sládka, velmi nadaného mladíka ze slovenské Streženice, již od mládí lákala tvořivá a umělecká činnost. Nikdo ale nemohl tušit, že by se z něj mohl nakonec stát jeden z největších mimů na světě. Filmový portrét Martina Šulíka nám odkrývá osobnost tohoto neobyčejného performera, vystupující za postavou "Kefky", a mapuje jeho životní dráhu od uměleckého řezbáře až po hlavního představitele jednoho z proudů moderního divadla. Během své dlouhé kariéry, mající kořeny již v 50. letech, působil v Bratislavě, Praze, a nakonec po vpádu vojsk Varšavské smlouvy i v Kolíně nad Rýně, který se jeho zásluhou stal Mekkou pantomimy. Díky svému osobitému stylu a neortodoxnímu, svěžímu pojetí, značně obohacenému o prvky abstraktního divadla, ovlivnil řadu svých evropských kolegů a svými představeními dokázal okouzlovat a stále okouzluje diváky po celém světě.
Vysílání: 06.11., 23.35 hod., ČT art

Národní divadlo: Mýtus a realita (8/10) - Až na dno
Rozlety a pády naší první divadelní scény v dokumentárním cyklu A. Kisila (2019). Na okupaci Československa v roce 1968 reagovalo Národní divadlo stažením všech ruských a sovětských titulů. Tomuto poněkud hysterickému opatření padly za oběť i kvalitní inscenace. Divadlo ale především přišlo o řadu svých významných osobností. Do emigrace odešel především vizionářský režisér Alfréd Radok. Symbolem následné normalizace se stal operní pěvec Přemysl Kočí, který v roce 1969 nastoupil do funkce ředitele Národního divadla. K obětem perzekuce patřil mimo jiné Rudolf Hrušínský, který mohl hrát jen minimálně. Repertoár se ale panujícímu režimu trochu vymkl z ruky. Vedle ideově-politických shromáždění a her revolučních autorů se tak občas objevila i umělecky mimořádná a provokativní představení. Období normalizace v Národním divadle také poznamenala několikaletá rekonstrukce jeho historické budovy. Další etapou dějin Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 07.11., 21.10 hod., ČT art

Dejvické divadlo (8/13) - Hraní a hráči
Jedinečná pražská scéna od počátku po dnešek. Nový dokumentární cyklus A. Kisila. Tvorbu Dejvického divadla od počátku provázejí tituly, jejich výběr se na první pohled mohl zdát rizikem. nezaručují divácký úspěch, nehrají se ve srovnání s ostatními ani příliš dlouho, ale přinášejí hercům zkušenosti, které by jinak nezískali a které se zúročí později. K takovým inscenacím jistě patřil i Debris britského dramatika Denise Kellyho, kterého vybral Miroslav Krobot pro tehdy nejmladší členy souboru Martu Issovou a Václava Neužila. Excelentní herecké příležitosti pánské části souboru poskytla hra o spalující hráčské vášni Dealer´s Choice dalšího britského dramatika Patricka Marbera.
Vysílání: 09.11., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 12.11., ČT art., 14.11., ČT art

Othello
Kdo jednou zapochybuje, už nevěří. Laurence Fishburne a Kenneth Branagh v hlavních rolích britské filmové adaptace slavné Shakespearovy hry (1995). Dále hrají: I. Jacobová, N. Parker, M. Maloney, A. Patricková, I. Ovéová, M. Sheen a další. Režie Oliver Parker (V anglickém znění s titulky). Drama Othello (1604) je spolu s Hamletem, Macbethem a Králem Learem řazeno mezi vrcholné tragédie Williama Shakespeara. Příběh o benátském mouřenínovi, jehož duši vehnaly do tenat žárlivosti a smrti ďábelské úklady úlisného našeptávače Jaga, se dočkal mnoha filmových adaptací. V roce 1995 se nestárnoucí Shakespearovy předlohy režijně chopil zkušený britský divadelní a televizní herec Oliver Parker, který si sám v minulosti na jevišti zahrál Jaga i Roderiga. Osudové drama vášně, žárlivosti a proradnosti seškrtal a soustředil se na klíčovou trojici postav Othella, Jaga a Desdemony, které ztvárňují Laurence Fishburne, Kenneth Branagh a francouzská herečka Irene Jacobová. Snímek byl příznivě přijat diváky i kritikou, která vyzdvihovala především herecký výkon Kennetha Branagha.
Vysílání: 10.11., 00.10 hod., ČT art

Štace Miloně Čepelky
Herec a spoluzakladatel fenomenálního Divadla Járy Cimrmana, ale také textař popových hitů i dechovky, básník a prozaik Miloň Čepelka provede diváky svou životní poutí (2021). Režie P. Ulrich. Je známo, že Miloň Čepelka je představitelem (nejen) ženských rolí v legendárním divadle Járy Cimrmana. Méně se ví, že vedle Jiřího Šebánka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k zakládajícím členům tohoto ansámblu mapujícím kariéru fiktivního génia z Liptákova. Miloň Čepelka je ale kromě rolí v divadle a ve filmu také básníkem rozvíjejícím starojaponskou formu haiku, prozaikem a textařem věnujícím se širokému žánru hudby, od popových hitů až k dechovce. Režisér Patrik Ulrich renesanční Čepelkovu osobnost představuje na místech, která se významně zapsala do života portrétovaného. Od rodného Pohoří u Opočna přes bývalou vilu Českého rozhlasu, v níž Miloň Čepelka prožil dramatické chvíle srpnové okupace sovětskou armádou v roce 1968 až k žižkovské scéně Divadla Járy Cimrmana. O svém kolegovi a příteli zároveň vyprávějí herec a scenárista Zdeněk Svěrák, herci Jan Hraběta, Ondřej Vetchý, Miroslav Táborský a Petr Brukner nebo hudební skladatel Luboš Sluka.
Vysílání: 12.11., 21.35 hod., ČT art

30.10.2023 15:10:22 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 04 (2013) - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Legendární inscenace: Hospoda Na mýtince

Legendární inscenace: Hospoda Na mýtince

Hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana Hospoda Na mýtince měla premiéru v Malostranské besedě 7. dubna 1969. S ...celý článek


Ještě jsem tady - Ada Fryntová

Ada Fryntová

Dětství prožila v Ostravě, ale po otcově smrti se maminka s dětmi přestěhovala do Prahy, kde měla rodinné záze ...celý článek


Divadelní tipy 5. týden

Herec Ladislav Frej

Po stopách hvězd Ladislav Frej
Vždy charismatický gentlemanský intelektuál s krásně usazeným a výrazově nep ...celý článek


Po stopách hvězd: Eliška Balzerová

Eliška Balzerová

Zájem o divadlo v Elišce Balzerové probudila a pěstovala její maminka, která byla nadšenou ochotnicí. Po studi ...celý článek


Legendární inscenace: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho

Herec Bolek Polívka

Kultovní groteska je nejznámějším a také nejhranějším dílem Ladislava Smočka. Byla přeložena do čtrnácti jazyk ...celý článek


Dramatické pořady na ČRo 3 – Vltava 5. týden

Carlo Goldoni

Claus Hubalek: Hodina Antigony
Překlad Anna Tomková. Dramaturgie Svatava Růžičková. Rozhlasová úprava a rež ...celý článek


Stopy, fakta, tajemství: Ukřižovaná

Herečka Lída Baarová

Kdo by neznal tragické osudy jedné z největších předválečných a válečných filmových hvězd Lídy Baarové! Její o ...celý článek


13. komnata Michaela Hofbauera

13. komnata Michaela Hofbauera

Pořad je vzpomínkou na nedávno zesnulou dětskou hvězd, Michaela Hofbauera. Při vyslovení jeho jména si každý v ...celý článek



Časopis 04 - sekce

HUDBA

13. komnata Šárky Rezkové-Brabcové

13. komnata Šárky Rezkové-Brabcové

Šárka Rezková chtěla být odmalička zpěvačkou. Sama se přihlásila do sboru, sama se vypravila v šestnácti letec celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Literární tipy 5. týden

Spisovatelka Eda Kriseová

Člověk z ráje
Obraz a hudba na texty z díla Karla Klostermanna o životě na Šumavě v druhé polovině 19. stol celý článek

další články...