Scéna.cz 

Operní tipy 7. týden

Richard Strauss: ARIADNA NA NAXU (Ariadne auf Naxos) (Vysílání: 20.2.; 19:00 hod., ČRo 3 – Vltava, OPERNÍ SEZÓNA THE TOLL BROTHERS METROPOLITAN
OPERA 2009-2010)
Opera o prologu a jednom dějství na text Hugo von Hofmannsthala. Přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku za laskavého přispění nadací Annenberg. Připravil a v přestávce se svými hosty hovoří Ivan Ruml. Osoby a obsazení: Ariadna (Nina Stemme), Zerbinetta (Kathleen Kim), Skladatel (Sarah Connolly), Bacchus (Lance Ryan), Učitel hudby (Jochen Schmeckenbecher), Najáda (Anne-Carolyn Bird), Dryáda (Tamara Mumford), Echo (Erin Morley), Taneční mistr (Tony Stevenson), Brighella (Sean Panikkar), Scaramuccio (Mark Schowalter), Harlekýn (Markus Werba), Truffaldino (Joshua Bloom), Lokaj (James Courtney), Důstojník (Dennis Petersen), Parukář (David Crawford), Hofmistr (Michael Devlin). Orchestr Metropolitní opery řídí Kirill Petrenko.

Tamerlán zajal osmanského krále Bajazida a pocítil vášnivou náklonnost k jeho dceři Asterii, která však miluje Tamerlánova vojevůdce Andronika. Tamerlán je odhodlán zavrhnout svou milenku Irenu a vyhrožuje Asterii, že zavraždí jejího otce, nestane-li se jeho milenkou. Bajazid zapřísahá svou dceru Asterii, aby Tamerlánovi nepodlehla, Asterie předstírá lásku k Tamerlánovi a je odhodlaná jej o svatební noci zabít. Když pak všichni pochybují o vztazích Asterie i o její cti, vyzná se v dramatické chvíli veřejně ze svého úmyslu. Tamerlán Asterii pokoří, musí mu sloužit, nosit jídlo a ona znovu usiluje o jeho život, ale před smrtí jedem zachrání Tamerlána jeho milenka Irena. Bajazid umírá, když požije jed, Tamerlán odpouští Asterii, dává ji Andronikovi za ženu a smiřuje se s Irenou.
Na konci šedesátých let 20. století patřilo k záslužným činům dramaturga a dirigenta brněnské opery Václav Noska uvedení Československé premiéry opery Tamerlán Josefa Myslivečka.
Václav Nosek (5. 4. 1921 - 22. 1. 2000) byl jedním z prvních dirigujících operních dramaturgů, který během své více jak 30leté éry v brněnském Státním divadle dokázal prosadit a udržet jednotnou - předsevzatou - dramaturgickou linii, která přinesla divadlu výjimečné postavení nejen u nás. Soustavné prohlubování operního díla Leoše Janáčka, soudobý výklad české opery 19. a 20. století (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák a další) a cílevědomá orientace na jevištní dílo Bohuslava Martinů, v němž rozeznal základní hodnotu české dramatické hudby 20. století a jeho díla postupně uváděl na brněnské jeviště a to nejen v opeře a baletu. Vybudoval, dramaturgicky a dirigentsky vedl ve své době zvláštní, úspěšný a všeobecně uznávaný útvar "minioperu". K vrcholům jeho dirigentských kreací patří Lulu Albana Berga (1972). Samostatnou kapitolu tvoří jeho pozornost ruské opeře a baletu (uvedl Ohnivého anděla, Vojnu a mír, Zásnuby v Klášteře, Semjona Kotku, Šostakovičovu Kateřinu Izmajlovnu, Nos a další). Právem patří k vůdčím osobnostem českého operního divadla druhé poloviny 20. století.

Josef Mysliveček (1737–1781) přezdívaný Il divino Boemo je považován za nejvýznamnějšího českého operního skladatele před Bedřichem Smetanou. Narodil se v Praze, kde se vyučil mlynářem a měl převzít po otci pražské mlýny. Nevšední hudební nadání však způsobilo, že po neobyčejném úspěchu svých šesti symfonií se rozhodl věnovat hudbě. Odjel do Itálie, kde se zdokonalil v komponování a od roku 1763 až do své smrti působil v předních italských městech, pro které skládal opery tradiční formy neapolského typu, zvaného opera seria. Mysliveček tento tradiční typ obohatil především novou, neobyčejně svěží melodikou, vyjadřující základní charaktery jednajících postav a dramatických situací.
Doba, kdy komponoval Tamerlána, je dobou jeho uměleckého vzestupu, stýkal se s Mozartem a jeho otcem Leopoldem a 15. května 1771 byl prohlášen (rok po Mozartovi) v Bologni akademikem Filharmonické akademie. Objevil nové oblasti v melodice a je považován za jednoho z těch, kteří připravovali tvorbu samotného Mozarta.

Vysílání: 21.2., 13.00 hod., ČT2