Niccolò Paganini, William Zinn a Antonín Dvořák
autor: archiv
zvětšit obrázekKmenovou součástí diskografie Wihanova kvarteta (Leoš Čepický, Jan Schulmeister, Jiří Žigmund, Aleš Kaspřík) zůstává 10 CD s kompletem kvartetů L. v. Beethovena (Lotos LT 0148-2, 2005). Naopak exkluzivitou i v repertoáru vůbec se nedávno stal disk s kvartetní transkripcí Paganiniho „24 Caprices“ a nejnovějším titulem diskografie renomovaného souboru je disk s dvojicí vrcholných kvartetů Antonína Dvořáka (C dur a „Americký“). Obě nové edice se pozoruhodně doplňují. U Paganiniho převažuje brilance, oslnivost a virtuozita techniky, kterou v kvartetní verzi Williama Zinna musí doslova paganiniovsky osvědčit nejen oba houslisté, ale i violista a cellista.
Transkripce zní přesvědčivě, jako by šlo o dílo tvořené pro kvarteto. Bohatství doplněných vnitřních hlasů, v originální verzi přirozeně omezené a navíc ohrožované intonačními nároky, zde doslova rozkvétá. Posluchač schopný potlačit předsudky o autentičnosti je nutně okouzlen. Na Dvořákových opusech je navíc zřejmé, jak prudce se rozvinula také citová a duchovní stránka kvartetní interpretace. Nic z dosaženého není zapomenuto, nic se neobjevuje znovu, nic se neodmítá, ale tříbí, hledá se na nejjemnějších ploškách a hranách, v nepřeberných možnostech především procítění, porozumění a pochopení. Neexperimentuje se samoúčelně, ale s pokorou a upřímností se nalézá po nejpoctivějším hledání a úsilí. Interpretace cílí do hudební hloubky a zároveň do mimohudebního obsahu, odkrývá prapodstatu skladatelova poselství, činí ji srozumitelnou, přístupnou, pochopitelnou a úchvatnou. Vývoj spěje k mistrovství v dokonalé oddanosti, nikoli k jedinému definitivnímu řešení. Protože i v dokonalosti zůstává nepřeberně mnoho dalších řešení, ovšem jemných, hlubinných. Ve výběrovém srovnání s dvěma jinými interpretacemi: Pražákovo kvarteto nabízí ještě zřetelnější, barevně zářivější paletu zvuku. Panochovo kvarteto podává Dvořáka s líbeznou měkkostí, s kompaktním zvukem ve výrazně lepší akustice, s plným zaujetím upřímného srdce a vytváří větší plochy, celistvější architekturu. Wihanovo kvarteto hraje s oddaností, až osudovým ponorem, s velkým porozuměním, objevuje vnitřní napětí, kontrasty, jemnosti a myšlenky, jaké dosud nikdo nenašel. Každá fráze je soustředěná, promyšlená a vycizelovaná. Dvěma slovy: radost poslouchat.
NIMBUS ALLIANCE NI 6113 (2009)
Niccolò Paganini / William Zinn: 24 Caprices Wihanovo kvarteto
Nahráno ve studiu Domovina v březnu 2009. Celkový čas 75:56.
NIMBUS ALLIANCE NI 6114 (2010)
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 11 C dur, op. 61 B. 121; Smyčcový kvartet č. 12 F dur, op. 96 B. 179 Americký“, Wihanovo kvarteto. Nahráno v Potton Hall v prosinci 2004. Celkový čas 63:30. Zdroj Hudební rozhledy 11/10 - Jan Králík
Časopis 21 - rubriky
Časopis 21 - sekce
DIVADLO
Festival queer divadelního umění WILD!
Poslední květnový týden zavítá do pražské Venuše ve Švehlovce mezinárodní festival WILD!, který představí soud celý článek
HUDBA
Sunnbrella Davida Žbirky představí debutovou desku
Česko-britský hudebník David Žbirka, syn Mekyho Žbirky, uvede 4. června 2024 na brněnské Flédě debutovou desku celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Steven Spielberg
Sugarlandský expres
Vraťte nám naše dítě! Americký film režiséra Stevena Spielberga (1974). Hrají: G. Hawno celý článek