Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Lidský hlas v Plzni

Lidský hlas - Ivana Klimentová (Zdroj V. Hynčík)

autor: archiv

Jako lahůdku pro milovníky opery i pro ty, kteří svou cestu k opeře teprve hledají, připravilo Divadlo J. K. Tyla v rámci 33. Smetanovských dnů klubovou inscenaci - Francis Poulenc: LIDSKÝ HLAS.
Operní monodrama na slova Jeana Cocteaua v překladu Evy Bezděkové; režie a scénické řešení: Lilka Rybářová Ročáková; hudební nastudování, klavírní doprovod: Ivana Janečková. V roli Ženy účinkuje Ivana Klimentová. Premiéra 16. března 2013 v Divadle v klubu.

Francouzský skladatel Francis Poulenc (1899-1963) je znám jako příslušník Pařížské šestky, jejímiž dalšími členy byli George Auric, Louis Durey, Germaina Tailleferreová, Arthur Honegger a Darius Milhaud. Poulenc, ač zpočátku zastíněn oběma posledně jmenovanými a pro svůj lehký styl považovaný spíše za klauna, postupem let vyzrál v nejvýraznější osobnost tohoto uskupení, jehož intelektuálním vůdcem byl básník, malíř, dramatik, scenárista a filmový režisér Jean Cocteau.
Podnětem pro Poulencovu třetí operu (předcházely Prsy Tiresiovy a Dialogy karmelitek) se stalo monodrama Jeana Cocteaua z r. 1930, Lidský hlas (La voix humaine). Jeho náplní je telefonický rozhovor - poslední, který vede mladá žena s milencem, jenž ji opustil. Tato ojedinělá role zlákala mnoho hereckých hvězd, mj. Simone Signoretovou, Ingrid Bergmanovou, Liv Ullmannovou; ve filmu Roberta Rosseliniho ji ztvárnila Anna Magnani.
Libreto pro Poulencovu operu podle své hry zpracoval sám Cocteau, její premiéra se uskutečnila v Paříži 6. února 1959 v Théâtre de l´Opéra-Comique. Český rozhlas ji uvedl v r. 1966, scénického provedení se dočkala ve Státní opeře Praha v r. 2007.

Ivana Klimentová
V jediné roli Poulencovy opery budou diváci moci ocenit soustředěný výkon mladé pěvkyně, kterou již poznali mj. v těchto rolích: královna Dido v Dido a Aeneas, 3. Žínka v Rusalce, Marianna ve Vetě za vetu, Háta v Prodané nevěstě, Flora Bervoix v Traviatě, Emilia ve Verdiho Otellovi.

Tři otázky pro režisérku inscenace Lilku Ročákovou Rybářovou:

Co vás vedlo k této dramaturgické volbě?
Po kladné odezvě mnoha představení pro děti ve foyer Velkého divadla/O Rusalce, Bastien a Bastienka/ jsem došla k názoru, že by bylo zajímavé vytvořit obdobným způsobem také představení pro dospělého diváka. Bezprostřední kontakt hlediště a umělce vytváří daleko intimnější vazbu mezi oběma stranami. Samozřejmě zdaleka ne každý operní titul byl vhodný k takovému typu představení. Před mnoha lety jsem v klubovém prostředí viděla skvělou činoherní inscenaci „Lidského hlasu“ s paní Jaroslavou Adamovou. Právě pohled do každého záchvěvu její tváře byl pro mne nezapomenutelným zážitkem. Když jsem pak hledala vhodný operní titul, bylo pro mne zcela přirozené, že jsem vybrala právě Poulencovu operu, pro kterou napsal libreto sám autor stejnojmenné hry J. Cocteau.

V čem vidíte hlavní devizu nového operního titulu pro diváky?
Především v díle samotném. Mnohá operní a to i velice úspěšná díla, postrádají kvalitní libreto a tak odrazují některé diváky svou, řekněme jistou naivitou. V případě „Lidského hlasu“ jde o moderní text, který s velkým pochopením do češtiny přeložila E. Bezděková. Myslím, že pro diváka zvyklého chodit na operu do Velkého divadla bude zcela novým zážitkem vidět operního zpěváka z bezprostřední blízkosti. Ráda bych ovšem oslovila také diváky, kteří z nějakého důvodu operní představení dosud nenavštívili. V případě „Lidského hlasu“ se jim zde nabízí čtyřicetiminutové drama, které je umocněno skvělou Poulencovou hudbou. Sám J. Cocteau prohlásil, že v této operní podobě je jeho text doveden k dokonalosti!

Na roli Ženy v Poulencově opeře tradičně prověřují své síly velké operní divy. Co předurčuje vámi zvolenou interpretku k tomu, aby dostála nárokům této role?
Byla jsem si dobře vědoma, že inscenace stojí a padá právě na obsazení role Ženy. Je to role, která vyžaduje kromě tvárného hlasu vynikající činoherní schopnosti. Od počátku jsem myslela na Ivanu Klimentovou, se kterou jsem pracovala již na dvou inscenacích ve foyer Velkého divadla. Ráda bych v této souvislosti také s vděkem zmínila Ivanu Janečkovou, která se na inscenaci Lidského hlasu podílí nejen klavírním doprovodem, ale též hudebním nastudováním.

18.3.2013 13:03:51 Redakce | rubrika - Zveme ...

TIP!