Dvořákova 5. symfonie F dur v dobové interpretaci
autor: Michal Hančovský
zvětšit obrázekMusica Florea se po roce opět vrací k symfonickému dílu Antonína Dvořáka. Tentokrát k jeho 5. symfonii F dur, jež měla premiéru v roce 1879 v Praze. V historicky poučené interpretaci zazní poprvé 16. listopadu 2019 v Besedním domě v Brně, o den později v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Doplněna bude o předehru Othello téhož skladatele.
Dobově poučená interpretace hudebních děl se spojuje především s obdobími baroka či klasicismu, nicméně značných změn doznala i interpretace romantických děl 19. století. Již od počátku 20. století se začal zvuk romantických skladeb a přístup k partiturám měnit.
„Převládl tzv. technokratický přístup k notovému zápisu. Co nebylo v notách, jako by nemělo právo na existenci,“ přibližuje situaci dirigent orchestru Marek Štryncl. „Romantická hudba je však velmi emocionální, a právě nálada jednotlivých hudebních témat, frází a prvků rozhoduje o použití typických romantických výrazových prostředků, jako je postupné, či naopak náhlé zrychlování, tempa rubata, ozdobná glissanda, záměrná nejednota smyků smyčců apod.“
Pátá Dvořákova symfonie byla napsána za pouhých šest týdnů a ve skladatelově tvorbě představuje zlomové dílo, jímž došlo k završení rané řady jeho symfonií. Jedná se o absolutní ovládnutí formálního uspořádání hudebního útvaru a současně jeho naplnění novým významem, čímž se Dvořák stal jedním z prvních skladatelů, který formu klasické symfonie rehabilitoval pro novou dobu a publikum.
Tónina symfonie – F dur, byla za dob baroka spojována s nebeskou či pastorální náladou a tato symbolika zřejmě přežila i do stylového období romantismu.
„Především první a třetí věta je nesena ve velice rustikální, slovansky odlehčené tanečnosti bez výrazných dramatických zvratů. Naproti tomu druhá, a zejména závěrečná čtvrtá věta je emočně bouřlivější, doplněná o líbezně optimistická vedlejší témata,“ uvádí Marek Štryncl.
Pátou symfonii doplní Dvořákova dramatická předehra Othello. Jedná se o bohaté dílo nabité náladovými zvraty, jež výrazně podporuje interpretace na dobové nástroje.
„Svou archaickou akustickou různorodostí a nerovnoměrností mohou lépe vystihnout stísněnost a osudovost skladby,“ doplňuje Štryncl.
Antonínu Dvořákovi a jeho dílu se Musica Florea věnuje pravidelně již od roku 2009, kdy nahrála jeho 7. a 8. symfonii – tehdy ještě bez výzkumu a realizace autentických hudebních vyjadřovacích prostředků. V letech 2015–2018 navázaly symfonie č. 1 c moll Zlonické zvony, č. 2 B dur, č. 9 e moll Z Nového světa a č. 4 d moll. Všechny uvedené skladby vyšly na CD a posluchači se mohou těšit i na nahrávku 5. symfonie.
Časopis 21 - rubriky
Články v rubrice - Koncerty
Ondřej Ruml zazpívá šansony s Pražskými symfoniky
Zpěvák Ondřej Ruml vystoupí 20. a 21. května se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v Divadle Hybernia se ...celý článek
Časopis 21 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých celý článek
HUDBA
Květnové koncerty ArtCafé představí směsici žánrů
Nejbližší koncerty ArtCafé nabídnou v Broumově během května vystoupení českých i zahraničních muzikantů. Jako celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Literární tipy 21. týden
Kafka (1/6)
Jeden z největších spisovatelů 20. století ve víru tvorby, lásky i vnitřních démonů. Premiéra s celý článek