Scéna.cz 

Výtvarné tipy 11. týden

Sto divů světa (11/13)
Paříž, chrám v Dendeře, Palenque, Victoria Peak, Hoi An, Hampi, Sacré-Coeur. Unikáty ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Paříž přiláká každoročně kolem třiceti milionů návštěvníků, kteří zamíří k osmnácti stům budovám či architektonickým prvkům zařazeným na seznam historických památek UNESCO. Chrám Dendera leží v Egyptě na západním břehu Nilu, asi pětašedesát kilometrů severně od Luxoru. Dokončen byl v římském období za vlády císaře Nerona, kolem roku 60 našeho letopočtu. Palenque je předkolumbovské město založené kolem roku 100 před naším letopočtem, ležící v mexickém státě Chiapas. Proslavilo se svým architektonickým a sochařským dědictvím. Hongkong je nejbohatší ze všech čínských měst a současně představuje finanční i obchodní centrum světového významu. Od prvního století našeho letopočtu bylo město Hoi An důležitým centrem, ležícím na námořních hedvábných stezkách. Indie patří k nejstarším kolébkám civilizace na světě. Už sedm tisíc let se na subkontinentu střídají velké říše a zrodila se zde čtyři významná náboženství: hinduismus, džinismus, buddhismus a sikhismus. Bazilika Sacré-Coeur Nejsvětějšího srdce Ježíšova se tyčí na vrcholu kopce Montmartre. Kdo chce do baziliky vstoupit, musí nejprve – po vzoru prvních poutníků – vystoupat po majestátním schodišti. Odměnou mu bude nezapomenutelné panorama Paříže.
Vysílání: 15.3., 14.45 hod., ČT2
Opakování: 17.3., ČT2., 19.3., ČT2

Technické památky českých zemí (2/14) - Zlínský kraj
Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách, dnes například do Zlína, Rožnova pod Radhoštěm, Kroměříže a řady dalších pozoruhodných míst. Režie J. Wehrenberg (Premiéra). Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce. V tomto díle cyklu Technické památky českých zemí navštívíme spolu s Tomášem Hanákem Zlínský kraj a prozkoumáme například Baťův mrakodrap, Železniční muzeum v Kroměříži, Valašskou sušírnu ovoce nebo gobelínovou manufakturu ve Valašském Meziříčí a mnoho dalších míst v kraji.
Vysílání: 16.3., 21.50 hod., ČT2
Opakování: 19.3., ČT2., 21.3., ČT2

Babylon
Vzpomínka na anesteziologa švédského krále, ale především folkloristu a malíře Juru Holáska i překladatelku Moniku Zgustovou v dokumentárním cyklu s podtitulem Kde žiju a proč. Připravili: M. Růžičková, P. Kožušník a M. Čapek (Premiéra). Spisovatelka a překladatelka Monika Zgustová své ideální místo k životu i tvorbě našla v katalánském přímořském letovisku Sitges. Dodnes okouzleně prochází jeho ulicemi a vstřebává do sebe kulturu tolik odlišnou od té naší.
Občas se nám stane, že potkáme člověka, který celým svým chováním i vzezřením vyřazuje slunce a pohodu. A to je právě Jura Holásek. Setkat jste se s ním mohli nejen na vernisáži svých obrazů či výtvorů svých kamarádů, ale nechyběl ani na celé řadě folklorních akcí. A všude byl vítán. Svým blahosklonným humorem a moudrostí je vyhledávaným společníkem a hodiny strávené s ním po boku plynou rychleji, než by si mnozí přáli. Malíř, multiinstrumentalista, lékař-anesteziolog a hlavně bytost čpící člověčinou se narodil 30. června 1935 v Poštorné. Vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně a domníval se, že celý svůj život prožije na své milované Moravě. Osud ho ale zavál do Švédska, kde se stal dokonce členem lékařského týmu švédského krále. Tolik se mu ale stýskalo po folkloru, že si ze Švédů sestavil svoji první folklorní skupinu. Basu znali jen jako basovou kytaru a o cimbálu téměř neslyšeli. Procestoval s ní pak nejen celou Evropu; hrával na srazech Sokolů či rodáků, ale dostal se s ní například i do Chicaga.
Vysílání: 19.3., 11.40 hod., ČT2
Opakování: 21.3., ČT2., 23.3., ČT2., 24.3., ČT2

Fenomén českého skla (3/6) - Skleněná revoluce
Průmyslová revoluce byla i revolucí ve výrobě skla. Přinesla s sebou nejen úplně nový styl života pro skláře pracující nyní v mechanizovaných továrnách, ale také do té doby nemyslitelné velké tabulové sklo měnící architekturu a osvětlující města. Nové fungování obchodu umožnilo, aby české skleněné výrobky zaplavily i vzdálenou Indii (Premiéra). Dokumentární seriál Fenomén českého skla pojednává o bohaté historii české výroby skla užitného, uměleckého, technického i sloužícího k mystickým zážitkům.
Vyprávění se pohybuje od 14. století do současnosti, od prvních experimentů po sofistikovanou tvorbu, od malých skláren v horách až po obchodní i tvůrčí souboj s italskou sklářskou velmocí na ostrově Murano. Diváci se seznámí s různými technologiemi a vynálezy, objevem českého křišťálu i nejmodernějším výtvarným pojetím skleněných objektů, oslňujícím na světových výstavách EXPO. Poznají také práci sklářů, dnešních i dávných, budou svědky experimentů s tavením za středověkých podmínek a dozvědí se o pradávném původu lidské fascinace průhledným, křehkým materiálem, bez něhož bychom si dnešní svět ani neuměli představit.
Jednotlivé díly se věnují historickým obdobím, vyprávějí o důležitých dobových postavách a vynálezech, které ovlivnily vznik a popularitu různých druhů skla. Přiblíží také proměny společnosti, vědy, medicíny, obchodování a průmyslu, jež ovlivňovaly tvar, kvalitu, zdobnost a využití tohoto fascinujícího materiálu.
Vysílání: 16.3., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 20.3., ČT art

Tajnosti slavných obrazů: Paul Gauguin
Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Jedenáctá kapitola cyklu ARTE. Ohromující plátno velkých rozměrů, s tajemným názvem i námětem. Podle Gauguinových instrukcí je třeba ho číst zprava doleva, tedy opačně, než je na západě zvykem. Obraz je rozdělený na tři části, které korespondují s jeho názvem. Jako tři etapy lidské existence. Dětství, dospělost a stáří. Gauguin k obrazu nikdy nepodal žádné vysvětlení. Popsal ho prostě několika větami. Napravo je spící dítě a ženy sedící na bobku; dvě postavy oděné do purpurových šatů přemýšlejí o svém osudu; jedna velká postava dává najevo překvapení. Postava uprostřed češe ovoce. Dvě kočky vedle dítěte; koza; tajemné božstvo představující zřejmě jiný svět a další postava, naslouchající. A konečně na závěr úplně vlevo starší žena s odevzdaným výrazem. U jejích nohou je zvláštní bílý pták, v drápech drží ještěrku, a ztělesňuje nadbytečnost nějakých slov. Celá scéna se odehrává na břehu potoka, mezi stromy. V dálce zahlédneme moře a hory sousedního ostrova. Nahé oranžové postavy se vydělují z krajiny, kde převládají modrá a zelená ve stylu Veroneseho. Chladnější a střídmější barvy než na malířových předchozích obrazech z Tahiti.
Vysílání: 16.3., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 20.3., ČT art

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem po pražském architektonickém dědictví budeme obdivovat barokní sochy na Karlově mostě (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Součástí Královské cesty je samozřejmě také Karlův most, uzavřený z obou stran monumentálními středověkými věžemi, které z něho ve své době dělaly pevnost. Ve svém vyprávění se pan profesor tentokrát soustředil na sochařské dílny období baroka, které se postaraly o jeho jedinečnou výzdobu. Především se zaměřil na rozdíly v osobitých rukopisech dvou nejvlivnějších sochařů 18. století Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.
Vysílání: 19.3., 04.50 hod., ČT art