Scéna.cz 

2 x Jiří Menzel

Ostře sledované vlaky
Václav Neckář jako nesmělý železničářský elév ve slavném filmu, oceněném Oscarem. Podle novely Bohumila Hrabala (1966). Dále hrají: J. Somr, V. Valenta, J. Bendová, V. Brodský, L. Havelková, J. Zelenohorská a další. Scénář B. Hrabal a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel. První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala v roce 1966. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady.
Vysílání: 11.6., 20.15 hod., ČT art

Zlatá šedesátá: Jiří Menzel
Režisér, který našel klíč k tomu, jak na plátně oživit hrabalovskou poetiku a laskavým humorem dobýt svět (2009). Režie M. Šulík. Jiří Menzel během padesáti tvůrčích let zanechal dílo a hodnoty, které již stačily projít prověrkou nadčasovosti. Jeho osobitá poetika, laskavý, ale ne sacharinový humor i svérázný herecký typ se formovaly v neopakovatelných podmínkách éry 60. let a okamžitě oslovily celý svět.
Benjamínek mezi žáky legendárního ročníku Otakara Vávry se zpočátku neprosazoval tak dravě jako ostatní začínající režiséři a za jeho ležérnější postoj mu dokonce hrozil vyhazov ze školy. Na rozdíl od svých spolužáků neměl zprvu vysoké ambice, chtěl pracovat v televizi. Po absolventském filmu působil ve filmovém týdeníku a spíše se prosazoval ve filmech svých kolegů jako svérázný herecký typ. O to více překvapily jeho první krátkometrážní filmy s neopakovatelnou poetikou, a především celovečerní debut Ostře sledované vlaky (1966), který okouzlil světové publikum a získal pro československý film druhou sošku Oscara. Tímto snímkem se Menzel etabloval jako specialista na adaptace próz Bohumila Hrabala, protože dokázal pro jeho literárně svérázné vyjádření pábitelského životního postoje najít kongeniální filmový rukopis. Stejnou výzvou ale byla i adaptace Vančurova Rozmarného léta (1967), které mnozí považovali vzhledem k potlačené dějovosti a silně stylizovanému jazyku za nezfilmovatelné. Menzel se stal režisérem, který byl pro Barrandov požehnáním – jeho filmy vítězily na festivalech a v návštěvnosti obsazovaly první pozice. Po srpnu 1968 se však i on zařadil mezi problémové tvůrce mladé generace. Příčinou byl film Skřivánci na niti (1969) zasazený do 50. let, jenž se odehrával v prostředí nápravné brigády a jeho poetika byla syrovější a kousavější. Čekal jej několikaletý zákaz činnosti a poté našel tvůrčí útočiště především v žánru nostalgického retro filmu. I v obtížném období si však dokázal kromě neustávající divácké přízně znovu vydobýt světové renomé, o čemž svědčí především nominace na Oscara pro komedii Vesničko má středisková (1985).
Vysílání: 11.6., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 12.6., ČT art